Léčení nemocí? Opravdu? Ano, opravdu...
V široké veřejnosti ne moc známá a rozšířená metoda, většinově vnímána spíše za "módní" záležitost, někdy dokonce vysmívána. Částečně to pramení z neznalosti, v chybných postupech, v nedůslednosti.
Dr. Norman W. Walker - americký lékař, průkopník a velký popularizátor zeleninových a ovocných šťáv. Dožil se 116 let, ve svých 113 letech dopsal svou poslední knihu.
Doporučuji si koupit jeho do češtiny přeloženou knihu Čerstvé ovocné a zeleninové šťávy (ISBN: 978-80-8100-082-9, Bratislava 2008, 2016).
Může se místy zdát, že kniha je napsána "archaickým" jazykem a buď doslovně nebo někdy nepřesně přeložena, ale opravdu stojí za to.
V knize je nejen přehled šťáv, ale i rejstřík nemocí a jejich léčba pomocí šťáv.
Co je k odšťavňování potřeba? 1. Dobrý odšťavňovač , 2. Důležité informace a poznatky a 3. Důležité postupy.
1) Odšťavňovač
Musí být šnekový, pomalootáčkový. Odstředivé ne - ty se zahřívají a ničí teplem samotnou šťávu.
Nejvíce se mi osvědčil Concept LO-7065. Asi nejlepší poměr výkon/cena na trhu. Velký plnící otvor, dobrá výtěžnost šťávy. Možnost dokoupit náhradní díly. Akorát je třeba dokoupit vhodnou plastovou nádobu na samotnou šťávu, protože ta originál přibalená u odšťavňovače není vhodná pro potraviny (
). Jinak varuji před některými lacinějšími (např. z Lidlu), pouští dřeň (vlákninu) do šťávy, což není dobře. Šťáva by měla být opravdu šťáva.
2) Důležité informace a poznatky
- Suroviny pro odšťavňovač: pokud možno, pouze bio, nebo třeba i vlastní, chemicky neošetřované. Uvádí se sice, že případné chemikálie zůstanou navázané ve dřeni (vláknině), ale v praxi je to trochu jinak: vytěžená šťáva je totiž extrémně dobře vstřebatelná a stravitelná. A pokud jsme nakoupili zeleninu nebo ovoce chemicky ošetřované (= plné chemického koktejlu), přeci jen se asi trochu těch chemikálií dostane do vytěžené šťávy a pak se dostanou velice snadno do těla, a možná i ve větší koncentraci než-li kdybychom plody snědli vcelku. Pozn.: kdesi na internetové diskuzi jsem četl "zajímavý" příspěvek od jedné paní, která nakupovala běžnou zeleninu a z té dělala šťávu, ale zbylou dřeň (vlákninu) nevyhazovala, ale dělala z ní dětem "zeleninové placičky".
Takže namísto aby si zdraví posílili, spíše mu uškodili. Zbytková dřeň (vláknina) z běžných chemicky ošetřovaných produktů, ze supermarketů, se dle mého názoru nehodí ani na kompost.
- Je potřeba se dostatečně informovat o povaze zeleniny, ovoce nebo bylinek, které chceme odšťavňovat. U některých se mohou dostavit nepříjemné stavy (např. červená řepa), některé jsou i vyslovené nebezpečné - např. v množství šťávy, nebo v kombinaci s léky které užíváme (např. grapefruit), jiné jsou pro zdraví zcela nevhodné (např. rebarbora - v jakékoli úpravě, viz s. 127 v doporučené knize). Pozn. z praxe: asi každý kdo začal se šťávami, zná účinnost šťávy z červené řepy - vysoce zdraví prospěšná, ale napoprvé se může motat hlava, někdy až dost, skoro až k mdlobám. Kdybychom stejné množství řepy snědli vcelku, nic pozorovat nebudeme. Na tomto příkladě je krásně vidět, jakou sílu a účinnost šťáva má.
Účinné látky ze šťávy se do organismu vstřebají už cca za 20 minut.
Nejvíce používané a nejvíce zdraví prospěšné je karotka a špenát, následuje červená řepa, (řapíkatý) celer, okurka, atd.
3) Důležité postupy
- Vytěžená šťáva se musí vypít ihned. Šťáva totiž okamžitě po vylisování začne oxidovat, a tím významně ztrácí na kvalitě a účinnosti. Správně by se měla vypít do 15 minut. Odšťavnění trvá také nějakou dobu, takže je opravdu nutné vypít šťávu ihned. Pozn.: opět jsem četl na internetu "zajímavé" názory, typu "šťávu vytěžím, pak poklidím, odšťavňovač umyji, a až potom si v klidu šťávu vypiji", nebo "udělám si dopoledne šťávu, dám ji do lednice, a piji až odpoledne". To je samozřejmě chybně. Nic případně neřeší ani vakuová nádoba - než se šťáva vytěží, než se zavakuuje, 15 minut je dávno pryč. Opravdu šťávu pít ihned po odšťavňění.
V tomto kontextu, kolik si myslíte že je v balených (a pasterizovaných) šťávách z obchodu kýžených vitálních látek? Nula, ano nula. Směšné je i to, že se ovocná šťáva v Jižní Americe suší a posílá se do Evropy takto (aby se ušetřilo za dopravu), zde se pouze přidává voda, cukr a případné chemikálie. Opět, zdravotní přínos je nulový. Je to pouze obarvená a oslazená voda, s příchutí ovoce.
- Šťáva se nesmí pít bezprostředně před jídlem ani po jídle, musí být určitý časový odstup. Nejvhodněji asi min. 2 hodiny po jídle a cca hodinu před jídlem. Ovšem pozor, např. steak z hranolkama tělo zpracovává až pět hodin. Nejlépe je tedy pít šťávy po ránu, na lačno, před snídaní, to je zaručena maximální účinnost. Ovšem má to své úskalí, hlavně u začátečníků, kdy tělo na šťávy ještě není zvyklé, ve většině případů se dostaví průjem. Jako obvykle, vše má své pro a proti.
Závěrem bych chtěl podotknout, že účinnost šťáv je samozřejmě individuální. Jak co do přínosu ke zdraví, tak i (ne)snášenlivosti. Např. hodně lidí nesnáší šťávu z černé ředkve, je jim odporná. Ta mě naopak až tak nevadí (samozřejmě se nesmí pít samotná, nejlépe s karotkou), ale bylo pro mě překvapením, že nesnesu šťávu z (ze samotného) pomeranče - silně mě pak pálí žáha, musím jí mít v kombinaci např. s karotkou, jablkem. Mimořádně mě ale chutná šťáva z ananasu+jablka, ta mě dá povzbuzující energii na celý den.
Také je třeba brát v potaz, že účinné látky v ovoci a zelenině se neustále snižují (viz V ovoci a zelenině je čím dál méně vitamínů). Co uváděl Dr. Walker ve svých receptech před desetiletími už nyní zřejmě neplatí, např. u karotky musí být nyní cca dvojnásobné množství, dle mé zkušenosti.
Jinak minimální množství šťávy k jednomu vypití je 0,5l.
Následně se budu věnovat konkrétním zdravotním případům, se kterými mám osobní zkušenost, a pokusím se všem, kdo o to budou mít zájem, předat své poznatky.
Mé články k odšťavňování:
Hemoroidy
Prostata
Artritida
Cholesterol
Jarní očista - článek se připravuje..