od stani » sob 22. kvě 2021 16:05:03
Jeden z nejdůležitějších prostředků jak zlepšit své zdraví, pro léčení nemocí.
Léčení nemocí? Opravdu? Ano, opravdu...
V široké veřejnosti ne moc známá a rozšířená metoda, většinově vnímána spíše za "módní" záležitost, někdy dokonce vysmívána. Částečně to pramení z neznalosti, v chybných postupech, v nedůslednosti.
Dr. Norman W. Walker - americký lékař, průkopník a velký popularizátor zeleninových a ovocných šťáv. Dožil se 116 let, ve svých 113 letech dopsal svou poslední knihu.
Doporučuji si koupit jeho do češtiny přeloženou knihu
Čerstvé ovocné a zeleninové šťávy (ISBN: 978-80-8100-082-9, Bratislava 2008, 2016).
Může se místy zdát, že kniha je napsána "archaickým" jazykem a buď doslovně nebo někdy nepřesně přeložena, ale opravdu stojí za to.
V knize je nejen přehled šťáv, ale i rejstřík nemocí a jejich léčba pomocí šťáv.
Co je k odšťavňování potřeba? 1. Dobrý odšťavňovač , 2. Důležité informace a poznatky a 3. Důležité postupy.
1)
Odšťavňovač
Musí být šnekový, pomalootáčkový. Odstředivé ne - ty se zahřívají a ničí teplem samotnou šťávu.
Nejvíce se mi osvědčil
Concept LO-7065. Asi nejlepší poměr výkon/cena na trhu. Velký plnící otvor, dobrá výtěžnost šťávy. Možnost dokoupit
náhradní díly. Akorát je třeba dokoupit
vhodnou plastovou nádobu na samotnou šťávu, protože ta originál přibalená u odšťavňovače není vhodná pro potraviny (
).
Jinak varuji před některými lacinějšími (např. z Lidlu), pouští dřeň (vlákninu) do šťávy, což není dobře. Šťáva by měla být opravdu šťáva.
2)
Důležité informace a poznatky
- Suroviny pro odšťavňovač: pokud možno, pouze bio, nebo třeba i vlastní, chemicky neošetřované. Uvádí se sice, že případné chemikálie zůstanou navázané ve dřeni (vláknině), ale v praxi je to trochu jinak: vytěžená šťáva je totiž extrémně dobře vstřebatelná a stravitelná. A pokud jsme nakoupili zeleninu nebo ovoce chemicky ošetřované (= plné chemického koktejlu), přeci jen se asi trochu těch chemikálií dostane do vytěžené šťávy a pak se dostanou velice snadno do těla, a možná i ve větší koncentraci než-li kdybychom plody snědli vcelku. Pozn.: kdesi na internetové diskuzi jsem četl "zajímavý" příspěvek od jedné paní, která nakupovala běžnou zeleninu a z té dělala šťávu, ale zbylou dřeň (vlákninu) nevyhazovala, ale dělala z ní dětem "zeleninové placičky".
Takže namísto aby si zdraví posílili, spíše mu uškodili. Zbytková dřeň (vláknina) z běžných chemicky ošetřovaných produktů, ze supermarketů, se dle mého názoru nehodí ani na kompost.
- Je potřeba se dostatečně informovat o povaze zeleniny, ovoce nebo bylinek, které chceme odšťavňovat. U některých se mohou dostavit nepříjemné stavy (např. červená řepa), některé jsou i vyslovené nebezpečné - např. v množství šťávy, nebo v kombinaci s léky které užíváme (např. grapefruit), jiné jsou pro zdraví zcela nevhodné (např. rebarbora - v jakékoli úpravě, viz s. 127 v doporučené knize). Pozn. z praxe: asi každý kdo začal se šťávami, zná účinnost šťávy z červené řepy - vysoce zdraví prospěšná, ale napoprvé se může motat hlava, někdy až dost, skoro až k mdlobám. Kdybychom stejné množství řepy snědli vcelku, nic pozorovat nebudeme. Na tomto příkladě je krásně vidět, jakou sílu a účinnost šťáva má.
Účinné látky ze šťávy se do organismu vstřebají už cca za 20 minut.
Nejvíce používané a nejvíce zdraví prospěšné je karotka a špenát, následuje červená řepa, (řapíkatý) celer, okurka, atd.
3) Důležité postupy
- Vytěžená šťáva se musí vypít ihned. Šťáva totiž okamžitě po vylisování začne oxidovat, a tím významně ztrácí na kvalitě a účinnosti. Správně by se měla vypít do 15 minut. Odšťavnění trvá také nějakou dobu, takže je opravdu nutné vypít šťávu ihned. Pozn.: opět jsem četl na internetu "zajímavé" názory, typu "šťávu vytěžím, pak poklidím, odšťavňovač umyji, a až potom si v klidu šťávu vypiji", nebo "udělám si dopoledne šťávu, dám ji do lednice, a piji až odpoledne". To je samozřejmě chybně. Nic případně neřeší ani vakuová nádoba - než se šťáva vytěží, než se zavakuuje, 15 minut je dávno pryč. Opravdu šťávu pít ihned po odšťavňění.
V tomto kontextu, kolik si myslíte že je v balených (a pasterizovaných) šťávách z obchodu kýžených vitálních látek? Nula, ano nula. Směšné je i to, že se ovocná šťáva v Jižní Americe suší a posílá se do Evropy takto (aby se ušetřilo za dopravu), zde se pouze přidává voda, cukr a případné chemikálie. Opět, zdravotní přínos je nulový. Je to pouze obarvená a oslazená voda, s příchutí ovoce.
- Šťáva se nesmí pít bezprostředně před jídlem ani po jídle, musí být určitý časový odstup. Nejvhodněji asi min. 2 hodiny po jídle a cca hodinu před jídlem. Ovšem pozor, např. steak z hranolkama tělo zpracovává až pět hodin. Nejlépe je tedy pít šťávy po ránu, na lačno, před snídaní, to je zaručena maximální účinnost. Ovšem má to své úskalí, hlavně u začátečníků, kdy tělo na šťávy ještě není zvyklé, ve většině případů se dostaví průjem. Jako obvykle, vše má své pro a proti.
Závěrem bych chtěl podotknout, že účinnost šťáv je samozřejmě individuální. Jak co do přínosu ke zdraví, tak i (ne)snášenlivosti. Např. hodně lidí nesnáší šťávu z černé ředkve, je jim odporná. Ta mě naopak až tak nevadí (samozřejmě se nesmí pít samotná, nejlépe s karotkou), ale bylo pro mě překvapením, že nesnesu šťávu z (ze samotného) pomeranče - silně mě pak pálí žáha, musím jí mít v kombinaci např. s karotkou, jablkem. Mimořádně mě ale chutná šťáva z ananasu+jablka, ta mě dá povzbuzující energii na celý den.
Také je třeba brát v potaz, že účinné látky v ovoci a zelenině se neustále snižují (viz
V ovoci a zelenině je čím dál méně vitamínů). Co uváděl Dr. Walker ve svých receptech před desetiletími už nyní zřejmě neplatí, např. u karotky musí být nyní cca dvojnásobné množství, dle mé zkušenosti.
Jinak minimální množství šťávy k jednomu vypití je 0,5l.
Následně se budu věnovat konkrétním zdravotním případům, se kterými mám osobní zkušenost, a pokusím se všem, kdo o to budou mít zájem, předat své poznatky.
Mé články k odšťavňování:
Hemoroidy
Prostata
Artritida
Cholesterol
Jarní očista -
článek se připravuje..Jeden z nejdůležitějších prostředků jak zlepšit své zdraví, pro léčení nemocí.
Léčení nemocí? Opravdu? Ano, opravdu...
V široké veřejnosti ne moc známá a rozšířená metoda, většinově vnímána spíše za "módní" záležitost, někdy dokonce vysmívána. Částečně to pramení z neznalosti, v chybných postupech, v nedůslednosti.
[b]Dr. Norman W. Walker[/b] - americký lékař, průkopník a velký popularizátor zeleninových a ovocných šťáv. Dožil se 116 let, ve svých 113 letech dopsal svou poslední knihu.
Doporučuji si koupit jeho do češtiny přeloženou knihu [i][url=https://www.google.com/search?client=firefox-b-d&q=%C4%8Cerstv%C3%A9+ovocn%C3%A9+a+zeleninov%C3%A9+%C5%A1%C5%A5%C3%A1vy+Walker]Čerstvé ovocné a zeleninové šťávy[/url][/i] (ISBN: 978-80-8100-082-9, Bratislava 2008, 2016).
Může se místy zdát, že kniha je napsána "archaickým" jazykem a buď doslovně nebo někdy nepřesně přeložena, ale opravdu stojí za to.
V knize je nejen přehled šťáv, ale i rejstřík nemocí a jejich léčba pomocí šťáv.
Co je k odšťavňování potřeba? 1. Dobrý odšťavňovač , 2. Důležité informace a poznatky a 3. Důležité postupy.
1) [size=150]Odšťavňovač[/size]
Musí být šnekový, pomalootáčkový. Odstředivé ne - ty se zahřívají a ničí teplem samotnou šťávu.
Nejvíce se mi osvědčil [url=https://www.my-concept.cz/lo7065-lis-na-ovoce-a-zeleninu-home-made-juice-sinfonia_d115726.html]Concept LO-7065[/url]. Asi nejlepší poměr výkon/cena na trhu. Velký plnící otvor, dobrá výtěžnost šťávy. Možnost dokoupit [url=https://www.my-concept.cz/default.asp?cls=stoitems&fulltext=LO7065]náhradní díly[/url]. Akorát je třeba dokoupit [url=https://www.oriondomacipotreby.cz/napoje/dzbany/d%c5%beb%c3%a1n-s-odm%c4%9brkou-1-5-l-121981?returnurl=%2fsearch%3fq%3d121981]vhodnou plastovou nádobu[/url] na samotnou šťávu, protože ta originál přibalená u odšťavňovače není vhodná pro potraviny ( :shock: :roll: ).
Jinak varuji před některými lacinějšími (např. z Lidlu), pouští dřeň (vlákninu) do šťávy, což není dobře. Šťáva by měla být opravdu šťáva.
2) [size=150]Důležité informace a poznatky[/size]
[list]Suroviny pro odšťavňovač: pokud možno, pouze [b]bio[/b], nebo třeba i vlastní, [b]chemicky neošetřované[/b]. Uvádí se sice, že případné chemikálie zůstanou navázané ve dřeni (vláknině), ale v praxi je to trochu jinak: vytěžená šťáva je totiž extrémně dobře vstřebatelná a stravitelná. A pokud jsme nakoupili zeleninu nebo ovoce chemicky ošetřované (= plné chemického koktejlu), přeci jen se asi trochu těch chemikálií dostane do vytěžené šťávy a pak se dostanou velice snadno do těla, a možná i ve větší koncentraci než-li kdybychom plody snědli vcelku. [i]Pozn.:[/i] kdesi na internetové diskuzi jsem četl "zajímavý" příspěvek od jedné paní, která nakupovala běžnou zeleninu a z té dělala šťávu, ale zbylou dřeň (vlákninu) nevyhazovala, ale dělala z ní dětem "zeleninové placičky". :o Takže namísto aby si zdraví posílili, spíše mu uškodili. Zbytková dřeň (vláknina) z běžných chemicky ošetřovaných produktů, ze supermarketů, se dle mého názoru nehodí ani na kompost.[/list]
[list]
Je potřeba se dostatečně informovat o povaze zeleniny, ovoce nebo bylinek, které chceme odšťavňovat. U některých se mohou dostavit nepříjemné stavy (např. červená řepa), některé jsou i vyslovené nebezpečné - např. v množství šťávy, nebo v kombinaci s léky které užíváme (např. grapefruit), jiné jsou pro zdraví zcela nevhodné (např. rebarbora - v jakékoli úpravě, viz s. 127 v doporučené knize). Pozn. z praxe: asi každý kdo začal se šťávami, zná účinnost šťávy z červené řepy - vysoce zdraví prospěšná, ale napoprvé se může motat hlava, někdy až dost, skoro až k mdlobám. Kdybychom stejné množství řepy snědli vcelku, nic pozorovat nebudeme. Na tomto příkladě je krásně vidět, jakou sílu a účinnost šťáva má.
Účinné látky ze šťávy se do organismu vstřebají už cca za 20 minut.
Nejvíce používané a nejvíce zdraví prospěšné je [b]karotka[/b] a [b]špenát[/b], následuje červená řepa, (řapíkatý) celer, okurka, atd.
[/list]
[size=150]3) Důležité postupy[/size]
[list]Vytěžená šťáva se [u]musí vypít ihned[/u]. Šťáva totiž okamžitě po vylisování začne oxidovat, a tím významně ztrácí na kvalitě a účinnosti. Správně by se měla vypít do 15 minut. Odšťavnění trvá také nějakou dobu, takže je opravdu nutné vypít šťávu ihned. [i]Pozn.:[/i] opět jsem četl na internetu "zajímavé" názory, typu "[i]šťávu vytěžím, pak poklidím, odšťavňovač umyji, a až potom si v klidu šťávu vypiji[/i]", nebo "[i]udělám si dopoledne šťávu, dám ji do lednice, a piji až odpoledne[/i]". To je samozřejmě chybně. Nic případně neřeší ani vakuová nádoba - než se šťáva vytěží, než se zavakuuje, 15 minut je dávno pryč. Opravdu šťávu pít ihned po odšťavňění.
V tomto kontextu, kolik si myslíte že je v balených (a pasterizovaných) šťávách z obchodu kýžených vitálních látek? Nula, ano nula. Směšné je i to, že se ovocná šťáva v Jižní Americe suší a posílá se do Evropy takto (aby se ušetřilo za dopravu), zde se pouze přidává voda, cukr a případné chemikálie. Opět, zdravotní přínos je nulový. Je to pouze obarvená a oslazená voda, s příchutí ovoce.[/list]
[list]Šťáva se nesmí pít bezprostředně před jídlem ani po jídle, musí být určitý časový odstup. Nejvhodněji asi min. 2 hodiny po jídle a cca hodinu před jídlem. Ovšem pozor, např. steak z hranolkama tělo zpracovává až pět hodin. Nejlépe je tedy pít šťávy po ránu, na lačno, před snídaní, to je zaručena maximální účinnost. Ovšem má to své úskalí, hlavně u začátečníků, kdy tělo na šťávy ještě není zvyklé, ve většině případů se dostaví průjem. Jako obvykle, vše má své pro a proti.[/list]
Závěrem bych chtěl podotknout, že účinnost šťáv je samozřejmě individuální. Jak co do přínosu ke zdraví, tak i (ne)snášenlivosti. Např. hodně lidí nesnáší šťávu z černé ředkve, je jim odporná. Ta mě naopak až tak nevadí (samozřejmě se nesmí pít samotná, nejlépe s karotkou), ale bylo pro mě překvapením, že nesnesu šťávu z (ze samotného) pomeranče - silně mě pak pálí žáha, musím jí mít v kombinaci např. s karotkou, jablkem. Mimořádně mě ale chutná šťáva z ananasu+jablka, ta mě dá povzbuzující energii na celý den. ;)
Také je třeba brát v potaz, že účinné látky v ovoci a zelenině se neustále snižují (viz [i][url=https://www.eujuicers.cz/zdravi-a-cerstve-stavy.html]V ovoci a zelenině je čím dál méně vitamínů[/url][/i]). Co uváděl Dr. Walker ve svých receptech před desetiletími už nyní zřejmě neplatí, např. u karotky musí být nyní cca dvojnásobné množství, dle mé zkušenosti.
Jinak minimální množství šťávy k jednomu vypití je 0,5l.
Následně se budu věnovat konkrétním zdravotním případům, se kterými mám osobní zkušenost, a pokusím se všem, kdo o to budou mít zájem, předat své poznatky.
[b]Mé články k odšťavňování:[/b]
[b][url=https://stani.1blog.cz/blog/zdravi/lecba-hemoroidu-pomoci-zeleninovych-stav-t42.html]Hemoroidy[/url][/b]
[b][url=https://stani.1blog.cz/blog/zdravi/zvetsena-prostata-t44.html]Prostata[/url][/b]
[b][url=https://stani.1blog.cz/blog/zdravi/artritida-t45.html]Artritida[/url][/b]
[b][url=https://stani.1blog.cz/blog/zdravi/cholesterol-t46.html]Cholestero[/url]l[/b]
[b]Jarní očista[/b] - [i][size=85]článek se připravuje..[/size][/i]