
Protože ale letos, ze zřejmých důvodů, do Chorvatska nejedu, alespoň si tady udělám takovou obrazovou rekapitulaci, kde jsem v posledních letech v Chorvatsku byl.
Omiš 2007:
Pláž v Omiši (jedna z mála písčitých v Chorvatsku, velmi pozvolná hloubka - webkamera.
Makarská 2009:
Web kamery Makarská: 1, 2
Výlet na Hvar (Jelsa):
Jelsa web kamera.
Výlet na Bol (Brač):
Web kamera: 1, 2
Zlatni Rat:
Tak tady mě postihla nemilá příhoda: Zlatni Rat se nachází v tzv. hvarském kanálu, kde je poměrně silný proud, který právě naráží do Zlatého rohu, odráží se od něj, a vzniká tzv. zpětný proud (na návětrné straně). Já o tom tenkrát neměl ani ponětí, plaval jsem právě na té návětrné straně, kde ani místo pro koupání není vyznačeno bójkami (bezpečné místo). Odplaval jsem kousek od břehu, chci se vrátit, ale ono to nelze! Trochu mě chytila panika, a proto jsem zabral, ale nemělo to vůbec žádný účinek. "Neznámá síla" mě uchopila a začala unášet dál.. Začal jsem bojovat, ale už za chvilku jsem se úplně vyčerpal, už jsem pomalu začal "lapat andělíčky" a přemýšlel o tom, že snad budu muset volat o pomoc. Naštěstí mě proud zanesl na samý cíp Zlatého rohu, vlastně už jsem ho skoro míjel, dál na volné moře, ale najednou jsem ucítil pod nohama dno. Obrovská úleva, vyčerpáním jsem chvilku zůstal na místě, pak se dobelhal na deku, a poučen, že už nikdy nepůjdu plavat tam, kde nejsou bójky nebo kde by mohl být mořský proud.
O několik let později jsem byl svědkem rozhovoru, od jedné polské rodiny, kteří říkali, že v Chorvatsku to ještě jde, ale u nich v Polsku, je zpětný proud velmi častý, blízko břehu, a ročně prý údajně kvůli němu zemře až 100 lidí.

Mořský proud (na rozdíl od říčního), totiž není vidět. Velké, opravdu velké ponaučení pro mě.
Web kamera
Brela 2010:
Web kamera
Korčula 2011:
Hotel Bon Repos, all inclusive (přibral jsem 3 kila

Pláž Prižina, ve východním cípu, za obcí Lumbarda. Jedna z mála písčitých pláží v Chorvatsku, velmi jemný a horký písek, moře velmi mělké, i 100 m od břehu člověk pořád stačí:
Zátoka Puptnatska Luka (v pozadí ostrov Vis):
Kaktusové fíky tamtéž:
Korčula webkamera: 1, 2
Jinak se buduje most z pevniny na poloostrov Pelješac - webkamera.
Gradac 2013:
nejjižnější část Makarské riviéry. Letovisko je rozděleno na dvě části, jež dělí strmý kopec s kostelíkem a halasným zvonem, který brzy ráno vzbudí každého i v širším okolí. Druhý týden v září, taktéž hojnost komárů. Pod kopcem - vcelku příjemné městečko s hezkými plážemi. Za kopcem, hotelové komplexy, s ne tak pěknými plážemi, hlavní klientelu tvoří Češi, Slováci a Poláci. Mluvil jsem s několika českými rodinami, a kupodivu jezdí pořád jen na toto ne příliš zajímavé místo, někteří třeba i 15 let.
Ovšem pěkný výlet do Dubrovníku:
Dubrovník webkamery: 1, 2, 3, 4
A při jízdě zpět domů, krátký výlet lodí na ostrov Hvar - Sućuraj:
Baška Voda 2016:
NEPTUN KLUB od Vítkovice Tours, a jako host p. Bohumil Klepl (velmi příjemný člověk a vyprávěč, který se ochotně a trpělivě fotil se všemi kdo ho požádali):
Web kamery: 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7. Nedaleká Promajna.
Ražanj-Mezaroca (Rogoznica) 2017:
Výlet do nedaleké Rogoznice, je tam poměrně velká Marina:
Webkamera Rogoznica: 1, 2, 3
Dvakrát výlet do velmi oblíbeného Primoštenu:
A také výlet na mys Ploča (Planka), kde se Jadran rozděluje na severní a jižní. Je tam velmi divoké moře:
Drvenik (Donja Vala) 2019:
bohužel nemám více použitelných fotek..